S přibývajícími léty a s kilometry v našich nohách, se objevují různé změny na těle. Někdy se ozývají staré úrazy, nedoléčená zranění, nebo třeba opotřebení. Ne jinak je to i v případě kotníku.

Ten nám dopomáhá k pevnému spojení se zemí. Má na starosti stabilitu celé naší budovy a také přizpůsobení se terénu. Jakmile kotník není jistý, pevný a zároveň správně pružný – myšleno tak, že adekvátně kopíruje terén a je schopen se přizpůsobit změnám povrchu při došlapu, mívá to za následek nespokojenost výše. Takže se pak mohou více zatěžovat například kolena, kyčle a pohyb nám už nedělá takovou radost jako dříve. Komplexně radost z pohybu je vzácnější.

Často mě v masérně navštěvují starší klienti, kteří o sobě prohlašují, že šmajdají jako starý dědek, nebo stará bába.

Příčina toho všeho bývá často v kotnících a v achilovce, která prochází zadní stranou přes patu až k prstům. Mnohdy je člověk ještě plný elánu a síly, ale jeho nožky už ho nechtějí spolehlivě nosit a nemá v nich důvěru.

Proto se u nich, při návštěvě v moji praxi zvýšeně zaměřuji na jejich nohy. Zejména od kolene dolů se vyplatí důkladná péče. Pokud kotník není při rotacích pohyblivý ani v klidu a bez zátěže se chová jako obvázaný, je potřeba tento stav ovlivnit nejlépe hned. Rozpohybovat jednotlivé vrstvy kůže a podkoží. Změkčit svaly a šlachy a dopomoci k prokrvení. Odplavení již dlouho usazených tekutin s nepotřebnými látkami a umožnit tělu, aby dané místo mohla obohatit nová krev se živinami.

Bývá to bolestivé, ale často je kůže na kotníku jakoby „přilepená“ a kotník se nemůže ohnout, protože mu to přilepená kůže nedovolí. Je to podobné, jako když si vezmete malé kalhoty. Chcete se rozběhnout, rozcvičit si, ale pokud švy nepovolí, nejde ladně udělat cvik a víte, že vás něco „drží“. A kůže, stejně jako ty pevné kalhoty, nepovolí. Naštěstí.

Jinak bychom ještě řešili zranění. Takže je nutné ji rozhýbat, odlepit od podkladu jako například jizvu a neustále se snažit o rozhýbání jednotlivých vrstev kůže, podkoží v místě spojení se svalem. To je dobře popsánu ve článku o fasciích.

Trochu to bolí, ale řekneme si jak na to.

Znáte to, když lepíte obrázek na papír a na poslední chvíli si všimnete, že je nalepený křivě a chtělo by to ho upravit a srovnat? A když lepidlo už trochu zaschlo, je zapotřebí být opatrný a přidat na síle. Opatrně prsty přitlačíte na obrázek a snažíte se ho šoupnout. Pomalu, aby se neroztrhnul. A tak je to i s kůží. Ta se neroztrhne, jen to bolí. Takže díky ní víte, že jste tam, kde máte být. Že jste našli to správné místo, kde je potřeba tělu pomoci. Jen to bude lepší vzít palci. Ty mají více síly… položte palce nejprve z horní strany (mezi nárt a holeň) a kůži šoupejte doleva, doprava, nahoru, dolů… kam to půjde. Zde to patrně půjde dobře a o to nám jde.

Budeme začínat vždy z jednoduššího místa, které není bolestivé a budeme se směřovat tam, kde je to potřeba hodně. Budeme zkrátka zvětšovat to pohyblivé místo a postupně „ukusovat z toho zatvrdlého koláče kousek po kousku.“

Až rozhýbete horní stranu, přemístěte se na kotníky z vnější i vnitřní strany. Pracujte pomalu, dýchejte a dejte tomu čas. Dýchání je důležitá součást, kdy nám spolu s dechem může odcházet napětí, bolest a nespokojenost, která může při rozhýbávání kůže vznikat. Když projedete kotník ze všech stran, druhé opakování můžete provést třeba za 10 minut. Další ošetření si nechte za týden. Tuto techniku není vhodné provádět často, takže ideální to bude každý týden – pár tahů (cca 3 minuty).  Už po prvním ošetření rozeznáte změny vy i majitel nohy. Pokud je pro vás tato činnost bolestivá, je lepší se svěřit do rukou ochotného člena rodiny.

Někdy kotníky utrpěly úraz v podobě vymknutí, výronu, nebo i natržení svalů. I v tomto případě se dá pomoci od bolesti. Při natržení – až po nějaké době, kdy stav není akutní a noha je připravena na rehabilitaci. V případě vymknutí anebo výronu je lepší začít dříve, než později. Vždy ale individuálně, aby nebyla noha příliš citlivá. Když si nebudete jisti načasováním, projíždějte místa velmi jemně s nepatrným tlakem. Může to být zprvu jen hlazení. A až později přidáte přítlak. Čas, kdy rozhodně nic nepokazíte je ve chvíli, kdy vám lékař oznámí začátek zatěžování nohy, nebo s jistotou ukončení léčby.

Pokud ale noha není taková, jakou ji znáte (není správně hybná a spolehlivá), je vhodné hledat konkrétní svaly, které jsou citlivé a přímo je ošetřovat „brnkáním“.

Vliv na chůzi, stabilitu a pohodlí v botách má ještě několik „součástek“ našeho těla. Je to výše zmíněný kotník, který je vyrotovaný dovnitř, nebo ven (s tím pak výše souvisí nohy do X, nebo do O) a to se velmi dobře pozná na bosé noze ze zadní strany.

Achilovka není rovná a kopíruje sklon kotníků. Tento nešvar můžeme krásně zpozorovat i na obuvi, která je opotřebená vždy v konkrétních místech (vnější, nebo vnitřní pata). A to se zase řeší speciálními ortopedickými stélkami. Speciálními v tom, že se každá upravuje podle došlapu konkrétní nohy. Protože nohy nemáme jen levou a pravou. Ale téměř každá se při došlapu nějak kroutí a stáčí. A aby se tento zlozvyk neprohluboval a neovlivňoval ostatní klouby a skloubení výše, je vhodné došlap poupravit do co nevíce ideálního stavu. Opatřit si vhodné stélky a v nových botech vkročit do světa.

Při péči o achilovku je nutné myslet na celou délku šlachy. Která je od palce u nohy až pod koleno. Třetí hlava lýtkového svalu je totiž stále ještě pokračování acholovky.

 

Na konkrétní péči o lýtkový sval jsem se zaměřila ve videu:

Přehráním videa souhlasíte se zásadami ochrany osobních údajů YouTube.

Zjistit vícePovolit videoVždy povolit Youtube videa

A na ošetření šlach na chodidle je zase toto video:

Přehráním videa souhlasíte se zásadami ochrany osobních údajů YouTube.

Zjistit vícePovolit videoVždy povolit Youtube videa

Jde o to, že když se postaráme o co nejvíce silných šlach, změkčíme je, „zprovozníme“ a pomůžeme jim se „otřepat“ z nánosu nečistot a únavy, dopomůžeme jim k ideálnímu natažení / uvolnění a vy zaznamenáte, že jim bude lépe. Budou více pohyblivé, svěží a odmění se nám svojí poslušností.

Protože v opačném případě to poznáme na zpomalené chůzi, na nejistých a citlivých krocích ráno z postele, které na došlap jsou bolestivé právě na achilovce anebo se některým klientům ozývají kolena při dosedání na paty. Dále to mohou být křeče v lýtkách, nebo v chodidlech. To vše je záležitost nepružné achilovky, která volá po pomoci. Po správném doteku, který pomůže vyplavit nečistoty, starou krev a nasměruje ji pryč. Jen tak může do místa vniknout nová krev se všemi potřebnými živinami a opět rozproudit danou oblast. Při velkém nahromadění tlaků a nečistot na achilovce, se na patě často mohou vytvářet nárůstky známé jako patní ostruhy. Ty je důležité rozmělňovat a „nedat jim pokoj“.

Kotníky se mohou vtáčet dovnitř – do pronace, nebo ven do supinace. Toto jsou odborné, lékařské termíny, které udávám jen pro doplnění. Pronátorů je více a na tento stav pak reagují kolena vtočením dovnitř, do písmena X. Důležité pro nás je vědět, že kotník a achilovka mají směřovat přímo rovno. Protože to, co ukazuje obrázek je důkazem toho, že se něco bude ozývat o patro výše a to nikdo z nás nechce. A hledat příčinu v základu postavy je v případě přetížených kolen a kyčlí více než důležité. Jen tak docílíme úlevy a kýženého efektu.