Pokud máte z minulosti na svém těl nějaký lékařský zákrok, tak čtěte pozorně. Protože i když máte za sebou pouhou plastiku vazů v kotníku, nebo vám kdysi dávno vám mohli operovat slepé střevo, sešívali Achillovku…a vy na to už skoro zapomněli, protože je to už dávno a dá se říci, že je to pro vás uzavřená kapitola.

A to, že vás dnes často bolí třeba rameno, nebo hlava, s tím ani náhodou nedáváte do souvislosti. Vnímáte třeba, že na každé noze, nebo paži máte jiný rozsah pohybu a zároveň máte nepatrnou jizvu po artroskopické operaci? I tak drobná jizva, která není správně opečovaná, může mít za následek obrovské omezení pohybu a následné přetížení. A to třeba v úplně jiné části těla.

Nebo třeba: bolí vás bedra a máte jizvu po císařském řezu? Může tam být nějaká spojitost? A jakou souvislost má jizva na břiše s bolestí hlavy? Přímo o tomto konkrétním případě hovoří Pavel Kolář ve své knize Labyrint pohybu. Navštívila ho klientka, která měla dlouholeté bolesti hlavy. Ty neměly žádné, dosud zjištěné, opodstatnění. Ve chvíli, kdy se dostala k němu na kliniku a detailně vše prokontrolovali, samozřejmě nic zjevného nenašli. Až pak promasírovali velmi zatuhlou jizvu, bolesti hlavy odešly. Nic víc a nic míň se nestalo. Uvolnily se energetické dráhy, prolévání tekutin se v těle opět obnovilo a když se „špunt“ odstranil, zase paní mohla volně žít. Její fascie se navrátily ke kluznosti a tělo mohlo zase fungovat.

Často to ale s jizvami nebývá tak rychlé. Rozhýbat něco, co je dlouho sešité, slepené chce čas a trpělivost. Proto se nevzdávejte a pečujte o jizvy i několik let po jejich vzniku.

Hlavní důležitost tohoto omezení má právě komplexní systém fascií.

Díky nim v těle všechno souvisí se vším. Fascie je systém obalů svalů, jež nemá začátku, ani konce. Tvoří 3D síť našeho těla. Mají dvě vrstvy, které je nutné, aby vzájemně proti sobě klouzaly. Jen tak se mohou síly a aktivita přenášet z jednoho konce těla na druhý. Proto každý zásah do pohybového systému, kterým může být už jen vyvrknutý kotník, dlouhodobě kladená větší váha na jednu nohu, záněty v těle, jakákoliv operace, špatně vybraná obuv k činnosti, nesprávná technika běhu, ale i dlouhodobé jednostranné sporty a práce, tuto kluznost naruší.

Pak přichází na řadu ruce a schopnosti fyzioterapeutů a masérů, kteří by měli být schopni ztracenou kluznost obnovit. Přesně k těmto účelům provádím moji oblíbenou Bowenovu techniku. Ještě jsou další techniky pro práci s fascií, ale ty jsou málo známé. A hledat pak někoho, kdo vám pomůže je jako s jehlou v kupce sena. Jedna z technik je Metoda fasciální manipulace a druhá Osteodynamika. Ony na tuto tkáň se speciální potřebou působí velmi specificky a v souladu se vzniklým zraněním.

Sešitím poraněné kůže vzniká jizva, která spojuje jednotlivé vrstvy kůže. Podkoží se často „přilepuje“ až ke svalům a kluznost a hybnost je poznamenána. Málokterý chirurg, ani ti plastičtí, totiž nejsou schopni sešít každou vrstvu zvlášť. A proto se danému slepení nelze předejít. Obě vrstvy fascií jsou uloženy mezi kůží a svalem a každý sebemenší zásah v těle je tedy ovlivní. Stále se málo mluví o pooperační péči o jizvu. Informace k tomu, jak o ni správně a účelně pečovat je vzácná. A hlavně, jak moc zásadní roli její existence a správné ošetření pro svého majitele nese.

Málokoho napadne, že třeba taková jizva po laparoskopii, zdající se na první pohled úplně maličká, by nějak mohla ovlivnit svaly či klouby. Nebo jizvy vzniklé při porodu, které rychle rodící se dítě může matce uvnitř těla vytvořit.  Tato skutečnost ovlivnila moje bolesti v bedrech na každé ráno, vždy několik měsíců po každém z porodů.

Ve skutečnosti je tahle nevratná jizvička otvor do dlouhého tunelu, procházejícím naším tělem až do nejhlubších tkání těla. Změní totiž kluznost jednotlivých fascií na sebe, napětí kůže a svalů v daném místě a tato změna se logicky šíří dál tělem. Od operovaného svalu například v lýtku, který se utrhnul se tak dostáváme až k potencionální bolesti ramene, omezení rozsahu pohybu v kyčli apod. Proto je důležité vědět, že každou jizvu je nutné ihned po jejím srůstu masírovat a snažit se rozpohybovat jednotlivé vrstvy, aby došlo k obnovení kluznosti vrstev, fascií a ty pak neměly negativní vliv v řetězové reakci na další části těla. Pokud máte jizvu starší, tak nevěste hlavu. I ta se dá rozmasírovat a díky jejímu rozhýbání můžete vyřešit i něco, v čem byste souvislost nehledali a ovlivňuje to vaše pohodlí v těle.

Čím se vyznačuje jizva, která by mohla mít za následek omezení?

• Na dotek bolí,
• při doteku cítíme, že místo spoje je tuhé až tvrdé a nechce se oddělit od svého podkladu. Je k němu jakoby přilepen,
• při snaze rozhýbat, klade odpor a je tuhá,
• je pro nás nepříjemné se jí dotýkat, obzvlášť pokud bychom na ní měli nějak více tlačit a hýbat s ní,
• občas se její okolí zčervená, nebo jinak změní barvu.

Jak se vyznačuje jizva, která je zhojená a nebude vytvářet žádné potíže?

• Na pohled i na dotek je rovná, čistá a měkká. Stejně tak i její okolí,
• po sešití dostala správnou péči (a to i několik měsíců po operaci)
• je vhodné ji občas masírovat i dnes
• při doteku necítíme žádný odpor kůže a vrstvy po sobě volně kloužou.

Co dělat, když zjistíme, že máme jizvu, která není dobře zhojená?

Číslem jedna je, přikládat péči o ní zvýšenou pozornost, i když už je letitá. Nikdy není pozdě! I dnes je možné začít o jizvu pečovat. Čím bude starší, tím bude více potřeba jít do hloubky. Ale stojí to za to. Správnou masáží zvýšíme prokrvení a postupně ji můžeme oddělovat od jednotlivých tkání a vracet tělo do původního stavu před zásahem.

Navštívit vhodného maséra, nebo fyzioterapeuta je správný krok. Ten vám uvolní jizvu v místě a také posoudí, jak ovlivňuje tkáně v okolí, nebo i ty vzdálené. Může třeba uvolnit hluboké srůsty, které díky ní vznikly. Také nám poradí, jak o ni pečovat doma.

Kdy začít pečovat o jizvu?

Vždy záleží na citlivost dané jizvy, její velikosti a stavu. Zda se má tendenci hojit, nebo ne.

Když vezmeme ideální stav jizvy, která se hezky hojí, nehnisá a je pevná, tak mírný tlak – nebo spíše hlazení můžeme provázet téměř hned.

V případě, že to není ideální, jen promazávejte sádlem, nebo ještě lépe, gelem Asea. Ten pomůže k rychlejší regeneraci a rozlepení vrstev.

Postup pro ošetření vrstev

Lépe je znázorněn v přiloženém videu. Vždy o jizvy pečujme tak, že „tahání“ kůže bude probíhat na sucho. Aby bylo docíleno pohybu a odlepení jednotlivých vrstev od sebe. Teprve až po těchto hmatech provedeme promazání hojivým gelem, sádlem.

Tahy přes jizvu je nejvhodnější provádět příčně. Tedy chytnete kůži za jizvou a táhneme ji přes jizvu na druhou stranu. Z jedné strany na druhou a ze druhé na první. Vždy držíme kůži i s jizvou, aby nedošlo k jejímu roztržení. Pro tuto činnost je někdy zapotřebí opravdu síla a v případě, že by bylo místo namazané, by prsty po kůži klouzaly a ke konečnému posunu by dojít nemohlo.

Přehráním videa souhlasíte se zásadami ochrany osobních údajů YouTube.

Zjistit vícePovolit videoVždy povolit Youtube videa

Samotné postupy je důležité provádět tak, aby bolestivost nebyla příliš silná a vše bylo v únosné rovině. Může se stát, že první doteky budou nepříjemné, bolestivé a náročné. Proto si dejte na čas a snažte se vkládat mezi jednotlivé tahy přestávky. Tělo potřebuje mí prostor na naše doteky zareagovat. Proto mu to umožníme a zjistíme, že i ta přestávka, kterou jsme zvolili byla dopomoc k úlevě.

I zde platí, že kdo si umí pomoci sám, vyhrává. Mít návod na svoje tělo není součástí našeho zrození. Jednotlivé informace získáváme celý život a konkrétní střípky bereme ze zkušeností svých a blízkých osob. Jen tak se stáváme dokonalejšími a znalejšími v terénu.