Letošní rok je pro mnohé opravdu speciální v tom, co nového a mnohdy záludného nás potkalo, byli jsme nuceni řešit a zdolat. A určitě ještě mnohé něco dalšího potká. Často řeším v masérně různé zvraty v partnerství, práci a ve vztazích komplexně a jak na tyto strasti reagovat? Co poradit, nebo jak se sami v situaci zachovat, když je opravdu ouvej?

V tomto článku se podíváme na to, jak vnímat ten pocit, kdy se „ocitáte na dně“ a jak se z toho pomyslného dna odrazit a zase stoupat vzhůru. A co víc, vybrat si z toho to nejlepší a povyskočit o level dále.

Podle čínského kalendáře, je rok dřevěného draka plný bouřlivých změn a zároveň velkých možností. Bude končit 28. ledna 2025, takže ještě něco stihneme… Označuje se také jako karmický, takže pokud máte ve svém životě něco vyřešit, tak letos je to v ten nejlepší čas.

A i když nebudete mít touhu změnit svoje kroky k růstu, obnově a nebo třeba plodnosti, tak pokud se to má stát, tak tomu tak, či onak neujdete. Ani já začátkem roku neušla….

Začátek roku byl pro mě naprosto úžasný. Měla jsem našlápnuto na velký projekt, který mi dával sílu na klienty v neustále plné masérně, na kurzy pro maséry a doma na aktivní děti. Vše se dařilo a šlo to jako na drátkách. Jedna pochvala za druhou, nové nápady do podnikání, více energie, jenže…

Nic dokonalého není věčné a stačila malá nepozornost a vše se sesypalo. Spadlo to jako domeček z karet a naděje na to, že já jsem ideální člen a v projektu chtěná, se rázem rozpadly. Už mě nebylo potřeba, už mé pomocné ruce a hlava plná nápadů splnily svůj účel a další šance na spolupráci byla v nedohlednu…

Měla jsem pocit, že jsem „fakt na dně“. Nic mě nebavilo a nejraději bych se zahrabala docela hluboko a počkala, až to tak nějak přejde. Jenže klienti volali, děti potřebovali a mě nezbylo, než být silná. Zvednout se a jít dál. Se svým trápením se mi nechtělo se svěřovat a zatěžovat okolí. Navíc by to asi málo kdo pochopil.

Naštěstí jsem měla oporou v kamarádce, která mi pomáhala se z toho dostat. Nenápadně mi naznačovala, že je potřeba si na tom vzít něco pozitivního. Že takové věci se zkrátka stávají, ale dokud se nepoučíme, nepochopíme a nevezmeme to jako lekci, budou se situace opakovat a mnohdy ještě přitvrzovat. Začala jsem chápat ostatní lidi, kteří se ocitli v podobné situaci- zcela na dně. A to pro mě bylo také velkým objevem.

Po čase mi došlo, že moje horoskopická předpověd se vyplnila. Bylo v ní psáno, že začátkem roku budu mít nějaký vzdělávací kurz / učení se. Dnes chápu, jak to bylo myšleno a že jsem se opravdu naučila. Ale to až po tom, co jsem se posbírala ze země, přestala fňukat a šla dál.

A jak jsem se posbírala?

Pomohla mi k tomu kniha od Mirzakarima Norbekova. Shodou okolností, jsem ji četla ještě ve chvíli, kdy bylo vše báječné. Takže jsem věděla, že to zabere. Autor v ní píše o tom, jak mocný je úsměv. Jak nám „přeprogramuje“ naše myšlení a celkově tělo „oblafne“ na spokojenější level. Navíc jsem si už dříve z knihy ověřila, že dlouhodobým úsměvěm se bystří zrak, oko zaostřuje a drobnější texty jsou snáze čitelné. A tak jsem v masérně neustále culila svoji pusu a zaostřovala na různě velká písmenka na vystavených certifikátech. To se mi dařilo, vždy se rozmazanost písmenek o něco více vytrácela a i to mi pomáhalo ke spokojenosti.

Jenže i tak bylo zapotřebí docela dost síly, mít myšlenky tímto směrem. Proto jsem ještě začala brousit do mé oblíbené hudby a hledala tzv. zvýšení vibrací (radost) v hudbě z mládí a další, která by mě tak říkajíc roztančila. Objevila jsem dlouho usínající radost v cizím jazyce a zahraniční hudbě.

S tím, jak se mi narodil sny, dreca a pak další synové… nabalovaly se na mě další povinnosti a já odkládala moje dřívější radosti, až jsem na ně úspěšně zapomněla. Zbyla mi jen masérna, ale i radost odcházela a přicházela únava.

V tuto chvíli bylo nutné se nad radostmi usilovně zamyslet a vyhrabávat je z paměti.

Záměrně jsem hledala místa, činnosti a další okolnosti, které mi pomáhaly vytvářely úsměv. Nakonec mě utvrdila pomoc a opora manžela a dvou kamarádek, které stály při mně. Snažili se odpoutat moji pozornost na vzniklou lekci jako chybu, ale doslova jsme „pitvali“ příčinu, proč jsem lekci dostala.

Kamarádka mi pomáhala i přes techniku regresní terapie. Věděla jsem, že je mocná… Ale v jejím podání to bylo učiněné kouzlo. Pochopila jsem své dřívější výbuchy vzteku, které byly příčinou dlouholetých zavírání dveří nad něčím, co jsem měla řešit už dlouho (asi 14 let stará nedorozumění a nevyřčené pocity z hromadění úkolů).

A jednoho dne to zkrátka bouchlo. Ale muselo se to ještě před samotným výbuchem nejprve zaobalit tak lákavě, že jsem na tu šanci „pomoci v projektu“ nejdříve kývla a těšila se na ten úžas.

Bylo to jako dárek od Šprýmaře ze Šmoulů. Krásné, zabalené, přímo k nakousnutí. A až kousnete, tak se vám úsměv zkroutí a vrátí se to i s úroky.

Nicméně této silné zkušenosti nelituji. Díky tomu, že jsme ji dopitvali 😊, jsem pochopila, jak moc mi měla pomoci. A pomohla. Začala jsem řešit to, co jsem odkládala. Nahlížela jsem na to dříve vzniklé nedorozumění s odstupem a s úctou k „pachateli“. Že ten úmysl, který mi způsobil to všechno nebyl za účelem ublížení, ale z pouhé neznalosti…

V pochopení a tzv. očištění se od situace mi pomohl jednak úsměv, hudba a výše zmíněné aktivity k radosti. Ale ještě technika Hó oponopono, která tkví ve vědomém naladění se na člověka, situaci a se záměrnou myšlenkou  slov:

Miluji tě

Omlouvám se

Prosím, odpusť mi

Děkuji ti

A tyto slova míříme na sebe, nebo na určitou situaci. Vše s tou myšlenkou, že se neodsuzujeme. Nic si nevyčítáme a nebereme to jako chybu. Může to znít sobecky a povýšeně. Ale je v tom čistě pokora před životem a všeobecným bytím. Příjmout realitu takovou, jaká je a snažit se najít lásku sám v sobě, v radosti ze života, v každém nádechu, pohybu, úsměvu, slunečním svitu, nebo svitu měsíce.

Pak je předpoklad k tomu, že budeme k sobě přitahovat stejný klid, lásku a vděčnost i od okolí. Všichni jsme přeci jen lidi, nejsem dokonale nastavené stroje, kteří mají své kroky promyšlené. V tom dělat chyby, poučit se, omluvit se a napravit, vidím smysl i v předávání mladším generacím. Jen tak budou vědět, že ani oni nejsou dokonalí a způsob, jak se pak chovat (omlouvat a spravovat) jim nebude cizí. Což do budoucna bude mít vliv na řešení možných závislostí, depresí, různých delikvencí atd.

Stává se mi, že tímto se mění i moje klientela. Ti, kteří mají tak říkajíc jiné vibrace- neuznávají tyto myšlenky a mají „jiný svět“ mi do masérny nechodí. Necítí se v ní dobře a o to více mám času pro ty, kteří mi svojí přítomností dělají radost a vždy mě něčím obohatí.

Základní myšlenkou techniky, je 100% přijetí zodpovědnosti za vše, co se děje v našem životě, v nás i kolem nás.

Až jsem se ze všeho oklepala, z fáze na dně se dostala do stavu, který jsem kamarádce popisovala jako vhozená pampeliška do potoka, kdy čekáte kam vás to zavane.

Zjistila jsem svoji opravdovou sílu, že jen tak něco mě nepoloží. A věřím, že si s dalšími záludnostmi poradím už mnohem lépe. Škoda jen, že ten člověk, co má tento můj velký krok uvnitř mě na svědomí, se to nikdy nedozví, protože moje tvorba ho nezajímá. Asi by tomu ani neuvěřil, co jedno ublížení dokáže udělat za radost a sílu do života. Každopádně už teď vím, že si moji přítomnost nezaslouží každý a nebudu se cpát tam, kde nejsem vítána.

A to je i varianta pro vás. Každý máme své vibrace, svoje možnosti v životě a je důležité je objevit. Podívat se na ten svůj život s nadhledem a pouvažovat nad tím, co se nám děje a proč. Kam nás to má asi došťouchat. Ať už je to Bůh, andělé, vesmír…. Je to jedno. Snaží se nás to nasměrovat někam, kde máme být. Tak tento fakt příjměte, nesabotujte a hlavně to nevzdávejte.

A ještě jedna důležitá informace: když máte jasno a svoje kroky, myšlenky a slova k tomu vedete, tak se to dřív, nebo později podaří. Podaří se to ve chvíli, kdy příjde správný čas. Ale chce to vyslat jasnou informaci. Protože když řekneme nejasnou prosbu tipu – chci si odpočinout (jako kdysi já), tak to neskončí výhrou dovolené. Ale třeba pobytem v nemocnici, kde si opravdu poležíte v klidu. Protože úraz je mnohem snazší ke splnění, než jiná, materiální záležitost.