Tělo je tvořeno cca ze 60% vody a to je alfou i omegou všeho, o čem tu bude řeč.

Podíváme se na to, které tekutiny jsou nejvhodnější, kolik bychom měli denně vypít a také v jaký čas je to pro tělo nejvhodnější. A co všechno v těle s přísunem tekutin ovlivníme.

Dostatečný příjem tekutiny má vliv na:

• Přirozenou chuť k jídlu / vyhledávání pochutin.
• Zvýšení látkové přeměny tuků.
• Podpora detoxikace organizmu a odchod nečistot například z jater, ledvin a tlustého střeva.
• Zabraňování nadměrného zadržování vody v těle, protože tělo nemá pak tendenci si ji úmyslně uchovávat.
• Prevenci proti zácpě.
• Celkovou hydrataci buněk v těle, které udržují svalovinu i kůži v elastičtější podobě a pomáhá tak i ke vzájemné kluznosti jednotlivých vrstev.

Která tekutina je nejvhodnější

Tak jako to platí u rostlin i zvířat, ideální tekutinou je vždy voda, v pravidelných intervalech, rozložených během dne.

Čistá voda– kolem vody je také spousta myšlenek. Pramenitá voda, z přírodních zdrojů je top. Otázkou je, co voda podstoupila, než se dostala k nám těla. Plastové obaly její kvalitu degradují obzvláště při působení výskytu teplot. A proto se některé firmy vrací ke sklu.

Voda z domácích studní bývá znečištěna tím, co potká po cestě od skápnutí z mraků, do pramene. Takže na sebe mnohdy nabalují hnojiva a postřiky z polí. Nejednou obsahují velkou míru dušičnanů, což není pro tělo to nejlepší.

Voda z velkých nádrží a přehrad, i přesto že je čištěna, je náhradní řešením, které také není vždy stoprocentní a mnohdy svoji službu více plní voda ze studánky, pramenící v lese.

Minerální vody – jsou v menší míře také důležité. Díky svým rozpuštěným minerálům   obohacují lidské tělo, nicméně nepřesahujme dávkování a držme se nejlépe 0,5l minerálky /den. Proto střídejme výrobce a zdroje minerální vody. Každá z nich má jiné pomocné látky a v pravidelném užívání by mohlo dojít k přesycení těla určitým minerálem.

Perlivá voda– dopomáhá k překyselení organizmu, oproti tomu voda s citronem tělu přispívá k nastolení zásaditějšího prostředí. Což je ideální stav, protože překyselení na nás číhá ze všech možných koutů a podporuje pak výskyt civilizačních chorob. Někteří z nás ale hlásí po perlivé vodě úlevu na trávení a pocit většího zasycení. I zde platí, že je vše na našem vlastním uvážení.

Čaj – nejvhodnější podobou čaje je zelený anebo bylinkový. Zelený jemně ochlazuje, proto je vhodný v letních měsících. Bylinkový má zásaditější podobu a pomáhá tělu k úpravě vnitřního PH. Naopak černý čaj dehydratuje organizmus (proto se podává při zvracení a průjmech, aby svými silicemi svíral stěny žaludku a střev).

Slazené vody, limo– mají velkou část cukru, barviv, aromat a kysličníku uhličitého, což není pro tělo ideální. A pokud neobsahují cukr, snaží se nás výrobci nalákat na light verze, které jsou pro tělo (slinivku) škodlivé ještě více. Proto to s denním přísunem také nepřehánějme. Navíc jsou konzervovány kyselinou fosforečnou, která dopomáhá k odvápnění kostí.

Džus – ten je nejlepší 100% a naředit si ho do sklenice čistou vodou. Úskalím džusů je možný výskytu plísní a tendence ke kvašení v žaludku. Je to totiž tak, že při lisování ovoce jen málokdy zkontrolujeme jeho stoprocentní kvalitu. A mnohdy uvnitř neprohlédneme, zda u jadřince jablka není plíseň. Pokud je a my ji přehlédneme, jedno jablko kontaminuje celou dávku moštu a zárodky mykózy se šíří do těla.

Káva – způsobuje dehydrataci a není brána jako tekutina. V dobrých kavárnách a restauracích k ní proto dostáváte ještě vodu. Má svoje klady, ale je zapotřebí její užívání nepřehánět. Maximální denní dávka se udává 2 šálky, ale to je velmi individuální, protože každý máme rádi kávu jinak velkou, silnou, sladkou a také jsme jinak zvyklí (závislí). Náklonost k ní je hlavně o návyku a o tom, jak jsme schopni svoji energii získávat jinak. Navíc káva s mlékem je kombinace, která pro slinivku břišní působí velmi tíživě. Mléko samotné není pro dospělého jedince TOP. Ale s kávou je to ještě o level hůře.

Mléko – tato potrava pro kojence je pro dospělého člověka pouhým doplňkem, nebo možná „luxusem“. Už v první pomoci se říká, že mléko není tekutina.

A názory na obsah vápníku se různí. Vápník sice mléko obsahuje, ale otázkou zůstává: „do jaké míry si ho dospělé tělo převezme, když už nemá plně funkční brzlík?“. A vlastně oproti kojenci také pusu plnou zubů a může si přirozeně obstarat na vápník bohatší stravu. To je pak na úvaze každého z nás.

Pokud budeme brát v potaz mléko kravské, je pro lidského jedince velmi silné a obsahuje dardu minerálů zatěžující lidské tělo. Protože takové telátko se do několika minut postaví na své vlastní nohy a může odejít. Ne rychle, ale odejde. Lidské mládě na tento pohyb po „svých“ potřebuje téměř jeden rok. Protože výživa každého mláděte je jiná s ohledem na další potřeby těla v životě, je jinak hodnotná i základní strava pro novorozené mládě. Proto se čím dál častěji začíná propagovat mléko kozí, které je „řidší“. A to i pro variantu často zmiňované alergie na kravské mléko je vhodné tuto možnost omezení zvážit. 

ekutiny můžeme v omezeném množství přijímat také v určité stravě. Není to sice standartní, počítat například polévku, okurku, meloun, nebo hroznové víno jako tekutinu, ale v případě akutních stavů různých onemocnění jsme rádi za každou kapku, kterou jedinec pojme. A oproti tomu třeba slaná jídla, ryby a káva při samotné konzumaci vyžadují zvýšený přísun vody, aby bylo tělo v pořádku.

Hydratace je klíčem k optimálnímu fungování těla a celkové pohodě. Ale kolik vody by měl každý z nás vlastně vypít? Odpověď není univerzální a může se lišit v závislosti na mnoha faktorech, jako je váha, věk, pohlaví, úroveň fyzické aktivity a dokonce i klimatické podmínky. Přesto existují obecné pokyny, které nám mohou pomoci se v tom trochu zorientovat.

Začněme základním výpočtem. Jednoduchý vzorec, který mnoho odborníků doporučuje, je vypít 30 – 35 mililitrů vody na každý kilogram tělesné hmotnosti denně. Pokud tedy vážíme například 70 kilogramů, náš denní příjem tekutin by měl být mezi 2,1 a 2,45 litry. Tento výpočet poskytuje výchozí pravidlo, ale je důležité ho přizpůsobit individuálním potřebám a okolnostem.

Optimální čas pro hydrataci

Kdy je nejlepší čas na pití vody? Odpověď je překvapivě jednoduchá: po celý den. Začněme svůj den sklenicí vody, abychom zpětně hydratovali tělo po nočním spánku. Započnutí dne příjmem tekutiny je také vhodné z hlediska toho, že pokud do oběda stihneme vstřebat 2/3 tekutin z celkového množství, nedostavuje se tolik pocit žízně (pokud nemáme nějaké větší vypětí) a při odpoledních hodinách pak nemáme potřebu něco dohánět a na noc zatěžovat ledviny filtrací.

Pití vody před jídlem může pomoci nejen s hydratací, ale také s kontrolou příjmu kalorií, protože voda dodá pocit sytosti. Navíc tímto postupem, kdy tekutinu do těla dostaneme před jídlem jí pojmeme více a neředíme si tak šťávy a trávicí enzymy, které přicházejí trávit obsah žaludku. Mezi námi jsou i tací, kteří se pro změnu bez tekutiny nenají a každé sousto potřebují zapít. Takže jak jinak, než respektovat to, co vyhovuje přímo vám.

Rovněž je důležité pít vodu během dne, nejen když pocítíme žízeň. Ta je totiž již signálem, že naše tělo je lehce dehydratované. Ideální je mít při sobě vždy láhev vody a pravidelně tekutiny doplňovat. Pocit suchosti v ústech je informace, že tělu chybí průměrně 0,75l vody.

Proč jsou tekutiny důležité?

Voda tvoří většinu našeho těla a má mnoho základních funkcí, jako je regulace tělesné teploty, transport živin a kyslíku do buněk, odstraňování odpadních látek a podpora trávení. Dále pomáhá při mazání kloubů a chrání citlivé tkáně. Bez dostatečného množství vody tyto procesy nemohou správně fungovat, což může vést k pocitu únavy, bolesti hlavy a dalším zdravotním problémům.

Aktivity a ztráta tekutin

Každodenní aktivity ovlivňují to, kolik vody naše tělo potřebuje. Při fyzické aktivitě, jako je cvičení, nebo náročná práce, je ztráta tekutin výrazně vyšší kvůli pocení. Proto je důležité pít vodu před, během a po. Zvláště v horkém počasí nebo při vysoké intenzitě těchto aktivit může být potřeba tekutin ještě vyšší.

Dalším faktorem je prostředí. Pokud žijete nebo trávíte hodně času v suchém či horkém prostředí, jako jsou kanceláře s klimatizací, závodní kuchyně, pekárny, prádelny… nebo venkovní prostory v letních měsících, naše tělo ztrácí vodu rychleji. V těchto situacích je obzvláště důležité dbát na pravidelný přísun tekutin. O tekutiny, které za celý den nestihneme tělu dodat se často tělo přihlásí večer a v noci, jak jsem již psala výše.

Hydratace není jen o tom, kolik vody vypijeme, ale také o správném načasování, kvalitě tekutin a individuálních potřebách. Je to základní součást zdravého životního stylu, kterou by neměl nikdo podceňovat. Najděme si vlastní rytmus a návyky, které nám pomohou udržet optimální hydrataci a tím i lepší tělesnou i duševní kondici. Může to být už jen to, že ráno na nás bude čekat na kuchyňské lince sklenice na vodu, nebo si do práce pořídíme větší hrnek, džbánek na vodu…