Všude kolem nás je spoustu nástrah, kterým je potřeba čelit. Stát proti nim se vztyčenou hlavou a nenechat se jimi polekat, protože když u první zkoušky uspějeme, můžeme projít dál. K dalším schůdkům výše, do království svobody. A čím více těchto zkoušek úspěšně zvládneme, tím jednodušší pro nás bude náš vývoj.

Pokud neuspějeme, tak se obdobná situace stane znovu. Po druhé, po třetí a bude chodit tak dlouho, dokud neprokážeme svoje schopnosti a tím můžeme postoupit ve hře dál.

Život je taková hra a jde jen o to s jakým laděním do ní vstupujeme. Když máte náladu na Člověče nezlob se a vyberete si správné spoluhráče, čas utíká rychle a možné nezdary se zvládají mávnutím ruky. Pokud jste na hru unaveni, nemocní, nebo jakkoliv nenaladěni, celý výsledek je nevalný a také ona sama se zdá nekonečná, únavná a nepříjemná.

Umět se na životní situace podívat s nadhledem, pousmát se během dne a radovat se z maličkostí je ten nejlepší způsob, jak zvládat vše co přichází. Mnohdy to, co k nám míří, můžeme svým pozitivním, nebo negativním přístupem zásadně ovlivnit.

Teď se podíváme na to, jak se naše nezdary podepisují na našich tělech.  Když budeme vědět jaký vliv negativní emoce mají, tak jsme o krok blíže k tomu s tím něco udělat, sledovat to a postupně je ze svého života odstraňovat.

Vezmeme to hezky od začátku.

Někteří z nás se při nepříjemné situaci šklebí v obličeji, jako když se dívají do sluníčka, nebo když zaostřují. K tomu ještě skousnou zuby a „šlapou“ podle příkazů okolí. Ze zatnutých zubů jsou pak ztuhlé žvýkací svaly. A tak se tužší strava hůře konzumuje. Často mohou také v noci skřípat zuby, nebo hůře zvládat dlouho otevřená ústa u dentální prohlídky, nebo déletrvající mluvení, či zpívání může být také nepříjemné.

Změnit tuto situaci, začíná u všímavosti

• Mohu si třeba povšimnout, že mám zuby zatnuté a povolit čelist. Třeba i mírně otevřít ústa, zívnout si, nebo vnitřní napětí v těle rozdýchat. Dalším krokem je příslušné svaly rozmasírovat. K tomu jsem vytvořila video v eBooku Masér v lékárničce pro celou rodinu. Protože mě samotné rozmasírovat žvýkací svaly na čelisti nepomohlo hned a opravdovou úlevu jsem pocítila až po návštěvě fyzioterapie, kde mi paní vysvětlila a ukázala prvopočátek mého napjatého pocitu v čelisti. Toto promasírování často provádím synovi před spaním, nebo některým klientům, kteří si všímají svého častého zatnutí zubů.

• O patro níže, máme krk. Ohnutí hlavy v případech, kdy si nevěříme a nemáme kuráž se podívat situaci přímo do očí, nebo se nám strachem svírá hrdlo je obzvláště pro naše svaly v dlouhodobém působení také nepříjemné. Zde platí společné pravidlo pro všechno: Dýchat! Mohutný nádech s výdechem nám pomůže ze sebe tzv. setřást všechny strachy a vdechnout novou sílu pro odvahu a čelení životním událostem. Ztuhlost totiž není to jediné, co může přijít. Někdo se také potýká s angínou a různými kombinacemi oslabení, například hlasivek, štítné žlázy, mandlí, hrtanu atd.

Můžeme třeba pociťovat svírání na hrudi, sevření ramen a pálení mezi lopatkami. To doprovází povrchové a slabé dýchání a pocit marnosti. Tento projev stresu nás nutí schoulit se do klubíčka, schovat se někam pod peřinu a myslet si: „nechte mě být“. Terapie těchto svalů je popsána ve výukovém videu.

Když si vezmeme jako protipól opalování, tak se položíme na deku, rozpažíme se a snažíme se nasosat paprsky na co největší ploše těla. To nám je svobodně a pohodlně. Svaly jsou uvolněné a dýcháme pravidelně.

• O kousek níže se napjatá situace může projevit v břiše. Někdy máme bolesti na žaludku, nebo ve střevech. A nějaká složitější strava je už jen poslední kapkou k tomu, aby pohár přetekl.  Okolo pupíku jsou také svaly, které podléhají stresu zatnutím. Zprvu jen ve vypjatých situacích, později, když jsou tyto chvíle delší a častější, mohou být svaly opětovaně sevřené, než uvolněné. A pak chvíli trvá si všimnout, že je něco špatně. Když je to pro nás běžný stav.
• Jsou tací, kteří své sevření mohou pociťovat ve svěračích. Nejčastěji tlustého střeva. Neustále mají stisknuto, aby snad něco neodešlo bez jejich vědomí. Jenže pak, když to potřebují pustit, tak to nejde. Časem se tyto svaly mohou „unavit“ a důvěra v jejich funkci může pokulhávat. Záležitost svěračů konečníku totiž souvisí s odchodem všeho, co nepotřebujeme – tedy zbytku stravy, ze které se využilo vše potřebné. A při potížích s ním můžeme soudit, že daný jedinec neodpouští, nebo nevypouští to, co už nepotřebuje. Při návštěvě toalety je proto účinné vnímat tu myšlenku, že z těla vypouštíte vše, co už nepotřebujete. Časem se tato věta může vrýt do vašeho podvědomí a můžete ji využívat kdykoliv budete v napětí. Spolu se svěrači jsou mnohdy ztuhlé i hýžďové svaly. To se při masáži také mnohdy projeví. Klienti mají tak sevřené a tvrdé „půlky“, že jim na odlehčenou říkám, že by mohli louskat ořechy. Proto je pohoupávám, aby se uvolnili a aby sevření pustili.

Jedna z dalších reakcí našeho těla se při silných bolestech může projevit třeba jako kroucení kotníků a chodidel. Když nás něco bolí, tak aby tento stav byl snesitelný, doprovázíme ho svíráním chodidel tzv. v pěst a stresově stahujeme příslušné svaly chodidla.

Projevů napětí na našich tělech může být nespočet. Důležité je, si všímat, co se v nepříjemných situacích v našich tělech děje a snažit se tyto pocity rozdýchat. Uvědomit si, že nádechem do nás proudí nový vzduch, síla a lehkost, a naopak s výdechem vše nepotřebné odchází a nastává uvolnění.

Hezky se to říká, ale provést to už trvá déle. Mnohdy se neděje, že by to odešlo na první výdech. Ale pokud nezačnete, tak se nemá co zlepšovat. Takže každý den si můžete říct, dnes se do toho pustím. Dnes si budu všímat stažení svého těla a budu ho rozdýchávat a vědomě vypouštět ven.

Při masážích mi klienti na vzniklou bolest říkají: „to nevadí, já to vydržím“. Na to jim říkám jednu jednoznačnou odpověď: „nic nedržte, naopak to pusťte“. Napětí a vzniklá bolest není nic, co by v tomto případě pro vás bylo potřeba držet. Rozdýchejte a uvolněte vzniklé napětí. A pokud to bude až tak silné, že vám to dá zabrat, tak se ozvěte. Uděláme to tak, aby to bylo co možná nejvíc příjemné. Jedině tak může masáž klientům pomoci. Takže v případě že je bolest silná, počkám.

Někdy se s našimi svaly dějí akce, které jsou součástí obsesivních myšlenek. To jsou vtíravé myšlenky, které nás nutí k neustálému opakování. Může to být ve chvílích nudy, nebo napětí a například děti dýchají do rytmu nějaké melodie, nebo mohou povrzávat zuby, nebo svírat čelisti v nějakém rytmu. Někdy se nutkavé myšlenky projevují jako pohupování nohama a vytváření napětí v různých svalech.

Pro meditační uvolnění svalů je dobré naučit se uvolňovat, vědomě dýchat a doprovázet vtíravé a nežádoucí myšlenky pryč a nádechem řídit žádoucí myšlenky, aby nám pomáhaly. To je také v eBooku Masér v lékárničce pro celou rodinu, spolu s meditační hudbou ke stažení.

Naučte se, že možné je vše, jen si to umět představit. Takže začněte programovat svoje myšlenky na to, že zvládnete ledacos. Nebojte se s tím začít a pak už postupně můžete vzniklé ladit do dokonalosti.

Každá první vteřina je cesta k úspěchu, tak jako první krok dětí je doprovázen dalším a dalším. Docela často vás to může zastavit, jako to dítě si sednete na zadek a jste na „mrtvém bodě“. Ale každý z nás se naučil chodit. Zvedl ten těžký zadeček ze země a zkoušel to znovu. Objevovat další a další poklady světa.

Časem se vám díky meditacím může podařit to, že budete mít pocit jakoby vám někdo radil. Jakoby k vám chodily více nápady a příležitosti. A je jedno, jestli si budete říkat, že jste si konečně přestali sedět na vedení, nebo vám začaly radit nějaké nadpřirozené bytosti. Zkrátka je to tu a to je ta základní informace k našemu posunu vpřed. Taková letenka do nových světů.

Já se v posledních měsících naučila každý večer děkovat za to, co se mi za daný den podařilo. I za to, že večer můžeme všichni doma uléhat spolu šťastní a zdraví. Za každou maličkost, kterou dnes bereme jako samozřejmost, je hezké poděkovat. Protože s láskou a úctou k životu, se k nám láska a úcta vrací. A mně se to opravdu vrací v nápadech, lidech a příležitostech. Nyní je řada na vás, pustit se do toho!