Celý článek si také můžete poslechnout zde

Čas od času mám v masérně klienty, kteří po bližší kontrole jeví známky nestejně dlouhých končetin (bolestivé svaly v oblasti kyčelní hlavice – trochanter, na této straně nemohou pohodlně ležet a svaly v tomto místě bolí hned ráno, po probuzení. Dále jsou to výhřezy meziobratlových plotének nejčastěji v bedrech, nebo nestejně vysoká ramena a jiné).

Ono to není nic smrtelného řeknete si. A máme to kde kdo. To je pravda. V těch lepších případech se „jen“ uvolnily úpony a vazy některých svalů, kteří nám naši dolní končetinu pomáhají držet pevně v kloubním pouzdře.

K tomuto „navrácení“ do původní polohy využívám Dornovu metodu. Ať už je jakákoliv, na toto je pro mě nenahraditelná. Nohu pomůže manuálně zasunout do pouzdra a speciální cviky z jógy, nám po tomto zákroku přispějí, aby si příslušné svaly nohu držely a nenechaly ji „utéci“. Nějaký týden tento návyk trvá, ale vyplatí se.

Je několik teorií na to, proč jsou hlavice z kloubního pouzdra uvolněné a mně se osvědčila tato:

Kyčle podle bioenergetiky znamenají naše rodinné zázemí, stabilitu, těžiště (rodiče).

Pokud jeden z nich v našem pohledu „pokulhával“, svaly v této oblasti nejsou pevné.

Pravá noha – tatínek

Levá noha – maminka

Zdůrazňuji v našem pohledu, protože tento stav začíná v útlém věku a dětský pohled je velmi omezený. Dítě je takový ten koník s klapkami na očích. A děti neznají souvislosti všeho, takže si převezmou nějaký názor a pocit z něj si nesou celý život.

Pokud v mé praxi šlo o pravou nohu ukázalo se, že tatínek ve své roli chyběl. Nejčastěji odešel od rodiny.

Když to bylo v případě levé nohy, a to je častější, chyběla maminka. Ale toto chybění není v pravém slova smyslu. To jen dítě mělo pocit, že maminka se mu málo věnuje, protože u něj nesedí každou minutu a také se stará o sourozence, chodí do práce a má ostatní povinnosti. Jak víme, děti mají svůj pohled na to, co je a není potřeba a těžko se jim to vysvětluje, když nechtějí.

Takže pokud zjistíte, že máte uvolněnou levou, nebo pravou hlavici kosti stehenní z jamky kyčelního kloubu, neznamená to hned, že vaši rodiče ve výchově pochybily. Znamená tuto nerovnost máte řešit!

Někdy je rozdílná délka v leže a pokud se klient posadí s nataženýma nohama, délka se může změnit a může být dlouhá zase ta krátká… Takže nic není jednoznačné a v těchto případech pravděpodobně klient tolik netrpí z nestejně dlouhých končetin, protože tělo nemá přesně jasné, která to je. Při některé činnosti ta a při jiné zase druhá.

Jenže když tohle všechno zkoušíme a nožka se jeví pořád dlouhá, je vina někde jinde. Nejčastěji v mládí, kdy kostra nejvíce rostla. U dívek je to přibližně do 15 let, u hochu téměř do 18 let.

Téměř ve 99,9 % se mi klienti svěří že v tomto vývojovém období měli s „kratší“ nohou nějaký úraz. Zlomeninu kosti lýtkové, holenní, nebo stehenní, natržení vazů v koleni, nebo v kotníku, opakované výrony kotníku a podobné nepříjemnosti, které jedince omezí na čas v pohybu. Jejich tělo si totiž v době zranění řešilo svoji „bolístku“ a už mu nezbyla výživa na růst této končetiny.

A to je potom nevratný stav. Je to sice jen 0,5 cm – 1,5cm ale pokud to nemusí být, tak proč to vytvářet. Navíc stokrát ukáplá kapka udělá díru i do betonu.

Proto velmi silně doporučuji, aby se na nožky dával zvýšený pozor a pokud se nějaký úraz stane, je téměř nutností zvýšit přísun živin, aby se úraz rychle hojil a aby zdravá noha nestihla té nemocné o velký kus utéci.

Kdy je nejlepší čas na výživu, jak to poznám?

Pokud kostra roste, je potřeba, aby měla z čeho. To znamená přísun bílkovin. Pestře vyvážený přísun masa (i červeného), vejce, luštěniny a vejce. Mléko a mléčná bílkovina je nejlépe stravitelná a výživná v podobě tvarohu. Mléko v tekuté podobě umí nejlépe zpracovávat kojenci. Až nám začnou růst druhé zuby, jsme připraveni na přísun tuhé stravy. Tedy i zeleninu obsahující vápník. Je to květák, brokolice, kapusta a ve velikém zastoupení mák.

Zpestřením této základní stravy je přísun kolagenu. V přirozené podobě to je kůže a chrupavky. V dnešní době se velmi dobře dá sehnat prášek vyrobený z těchto částí, nejčastěji vepřového původu.

V rozemletém prášku téměř nepoznáte, jeho původ a pokud ho zamícháte do džusu, na chuti nepoznáte vůbec nic. Doma si ho mícháme do tvarohu, nebo různých kaší. Děti ví, že je prášek zdravý na kosti, a tak si o něj sami říkají. K jeho správnému uložení v těle je zapotřebí zmíněný vápník, spolu s hořčíkem a vitamínem C (další důvod k tomu jíst pestrou stravu).

Kolagen ve formě prášku se dá poměrně jednoduše sehnat v e-shopech zaměřených na speciální výživové doplňky pro sportovce. Doporučené dávkování je až jedna polévková lžíce, ale v těhotenství jsem užívala jednu čajovou lžičku a po 25 letech jsem se „učila stříhat si nehty“. Do té doby se mi samy lámaly a rostly velmi pomalu. Takže bylo poměrně rychle vidět, že kolagen funguje a pomáhá tam, kde má a přes moje těhotenství dokázal vyživit i moje lámavé nehty.

Proto tedy při úrazech doporučuji jeho konzumaci. Alespoň v tuto dobu. Další výbornou složkou k hojení ran jsou potravinové doplňky obsahující enzymy, které seženete v lékárně, nebo je mají některé firmy zaměřující se na bylinné preparáty očišťující a posilující organizmus. Tyto enzymy slouží k hojení ran, takže po operacích a úrazech, nebo při nemoci skvěle organizmus povzbudí a on se s těmito neduhy lépe vypořádává.

U několika případů, kdy jsem enzymy doporučila svým blízkým se jizvy hojily téměř před očima.

Myslete tedy na to, že pokud je vaše dítě „bourák“ a tyto příhody se mu stávají, vyživujte jeho tělo minimálně v době rekonvalescence. Jeho zdravá kosterní soustava vám poděkuje a vy se potom nemusíte dívat na to, jak může být po zbytek života nestejnoměrně vyvinutá pravá a levá strana jeho těla.

Ono se to totiž pozná na výšce kyčelních lopat, na výšce ramen a také na stavu páteře. Ta se může také kroutit a mít skoliózu není nic příjemného ani hezkého.

Co s tím, když už tu delší nohu má?

Určitě ne operace, protože přeříznout kost a nastavovat ji (nebo krátit) je tak obrovský zásah do těla, že samotné hojení by přineslo mnohem větší zásah do těla než samotné následky při neřešení situace.

Já jsem zastánce mírnějších postupů a pokud ty nefungují, pak teprve řešit něco razantněji.

Jedna z variant je mít speciálně poupravenou obuv, aby bota „kratší“ nohy měla vyvýšenou platformu. Nebo můžete mít vložku v botě. Ale ta, když bude hodně vypodložená, vás bude na nártu tlačit.

Zvolte tedy nejčastěji využívané boty a ty si jedním ze způsobů poupravte. Rozhodně nedoporučuji jít na dlouhé túry, nebo běhat v botách, které nejsou přizpůsobené k vaší postavě, prošlapané nebo jakkoliv dlouho používané a jeví známky nepravidelného opotřebení. Lidově se tomu říká, vyšmatlané.

I když jsou vaše nohy daleko od vašeho hledí, jsou jednou z nejdůležitějších součástí našeho života a pokud nebudou OK, nemůžete mít ani vy pohodový pohyb, život, práci…

Myslete na ně, dopřejte jim kvalitní větranou obuv a pokud tu možnost nemáte a „trápíte“ se v pracovních botách, je tu řešení v protetice (úpravě obuvi pomocí vložek přímo pro vás). Není to jen tak nějaká vložka, co potřebujete. Nohu nemáte jen levou a pravou své velikosti. Specializovaná pracoviště poupraví klasické vložky přímo na vaši nožku a postupem času, jak se vám mění chodidlo, se mohou upravovat i vložky. Takže žádný univerzál z lékárny, když víte, že vaše nohy si zaslouží víc.

Protetických zařízení je také několik, takže správná volba není vždy ta první. Důkladně rozmyslete, jakou zvolíte. Určitě by ze správných vložek neměly bolet nohy, nebo zbytek těla. A neodůvodňujte to větou: „tělo si zvyká“. Na to dobré si zvyknete hned!

Přeji plno šťastných kroků vpřed.