Soukromé setkání je pravidelný projekt, na který Helena Dostálová zve své hosty. Mimo Mudr. Helenu Máslovou tam můžete potkat například Pjér la Šé’ze a další zajímavé hosty. 8.10.2025 jsem byla hostem já a Inka Buchertová, která přináší ženám úlevu a návrat k sobě skrze pobyty na Srí – Lance.

Každé z těchto setkání, a proto se jmenují soukromá setkání, jsou bez dokumentace. Žádná videa, nahrávky a záznamy o tom, která témata jsme probírali a s kým konkrétně. Mnohdy byly velmi citlivé a to se pro nezúčastněné nehodí prezentovat. Jsou určená pouze těm, kteří vážili tu cestu a využili nabídku k osobnímu shromáždění.

Prostředí, ve kterém se celá akce odehrává vás vyzívá k tomu, že vše co řešíte, je někde v pozadí a základem je dívat se na záležitosti a kompletně život z ptačí perspektivy. Povzneseně a s mírným nadhledem, odstupem a lehkostí. Protože nic nebývá tak horké, jako se uvaří.

Komunita je uzavřená právě pro citlivost témata, která se otevírají a vzhledem k tomu, že paní doktorka se již několik let zaměřuje na pomoc lidem skrze psychogynekologii, ženské zdraví a reprodukci z pohledu psychosomatických souvislostí a svými lékařskými znalostmi propojuje svět zážitků, emocí a psychiky.

Zúčastnil se i malý důkaz její péče. Miminko, které vzešlo na základě přesně indikované pomoci. Jeho maminka nemohla otěhotnět skrze psychické trauma, které si nesla na srdci. Úleva, kterou díky terapii dostala, přinesla své ovoce. Zpět uzdravila své já a malý zázrak tedy mohl přijít.

Do tohoto světa péče o tělo se zařazuje i moje působení, kdy já pomáhám s unaveným a bolavým tělem skrze jemné hmaty, které působí krátce, avšak trefně a dlouhodobě. Bolesti, které řeším téměř vždy nevznikly z psychiky, ale z aktivit. Práce, sport, úrazy, únava… Ale pokud nás tento stav omezení drží dlouho, není to nikomu příjemné. Odráží se na psychice, vnitřních orgánech a na celkovému stavu a působení naší osobnosti na okolí. Takže jsme podráždění, nevrlí a sami se sebou mnohdy nespokojení.

Posluchače jsem učila několik jemných hmatů, jak si uvolnit napětí a bolest v hlavě. Prakticky můžeme podle příčiny rozlišit bolest hlavy na spáncích od bolesti hlavy v zátylku.

Ta první možnost souvisí se psychickým vypětím, stresem a trávením. Citlivá je oblast spánku – spánkový sval nad a kolem uší. V tomto místě vede dráha žlučníku a ten reaguje na stres a vypětí. Při svém oslabení volá o pomoc skrze citlivost dráhy. Při uvolnění těchto míst, kdy například malými kroužky projíždíte v oblasti nožiček brýlí, pocítíte přeskakování, bolest a pak úlevu. Postačí projíždět chvíli. Třeba minutu, odpočinout si a vše zopakovat s odstupem minuty, dvou. Každý další hmat bude méně citlivý, hmatatelný a nepříjemný. Vy pak jen zjistíte, že hlava je OK.

Druhá možnost nepříjemného pocitu na hlavě má často příčinu v zátylku. Sval, který máme na čele se táhne přes vrcholek hlavy – týl, temeno, krk, vzpřimovače, až na paty. Není to jeden sval, ale tyto svaly se jednotlivě překrývají a proto se vzájemně ovlivňují. To pak můžeme říci, že s palcem na noze souvisí hlava. Je to díky tomuto překrývání, ale také i skrze reflexní plosku, kdy palec znamená hlava. Mám klientku, která si povšimla, že večer jí bolí palec na noze a ráno hlava. Začala si tedy při potřebě masírovat palec, rozvolňovat kůži, sval a kloub podle mých rad. Hlava jí pak nebolela a klientka mě s touto obtíží už dlouho nenavštívila.

Ale vrátím se zpět ke svalům na týle – ty při našich sedavých a shrbených aktivitách bývají velmi přetěžované. Hlava je skloněná, nebo předsunutá bradou dopředu a neustálý tah na svaly způsobuje jejich nadměrnou zátěž. Nemají možnost se prokrvovat, odplavovat nečistoty, umožnit přísun nových živin a daný sval bolí. Touto bolestí nás volá po změně, pomoci a ke hledání řešení. Což tabletka od bolesti rozhodně není tou ideální cestou. Pomoc je odplavit nečistoty a zpřístupnit přísun živin do konkrétního místa. Proto se nabízí cvičení a masáže jako úspěšná cesta. V některých závažných stavech je cvičení pomalým, až neúspěšným řešením. To proto že bolest je stopka, přes kterou se jedinec nepřenese, aby cviky prováděl aktivně, správně, důsledně…. A zde je prostor pro jemné hmaty, které fungují rychle. Někdy ještě pomáhá prohřátí místa, nebo namazání hřejivým krémem, olejíčkem. V masérně a doma mám osvědčený gel Asea. Ten je na zatuhliny to nejlepší, co jsem zatím za svoji praxi vyzkoušela. Nemastí se, nemá žádné aroma a za chvíli je vstřebaný. Pomáhá téměř okamžitě k úlevě.

Když svaly hnětete příčně, snažíte se svalová vlákna rozlepit od sebe. Chytnout, povolit a nechat působit. Rychlost výměny látek, která se při tomto hmatu děje je naprosto unikátní. Tu vám klasická masáž s podélným pohlazením nedokáže v akutním stavu vůbec nabídnout. Jde o rychlost působení, přesnost hmatu a rychlý účinek a nástup úlevy.

K tomuto přetížení je skvělé chodit se vzpřímenou postavou. Neustále se rovnat, jako kdybyste spolkli pravítko. Nebo si představte, že jste na koncertě, v divadle, v davu lidí a nevidíte přes ně. Vytahujete krk, abyste zahlédli vše, co potřebujete.

Nejjednodušší vysvětlení je zvědavá sousedka. Jakoby koukáte přes plot a snažíte se zachytit alespoň něco z toho, co se u sousedů děje. A s pocitem dlouhého krku pak svěsíte přirozeně ramena, vyrovnáte páteř a hledáte v ní sebemenší skulinku, která by vám pomohla být vyšší. Toto nevydržíte dlouho, což nevadí. Jen je potřeba o to častěji si tento návyk připomínat. Já chodím vyrovnaná vždy, když jdu sama. Cestou ze školky, chvíli po městě, do práce… kdykoliv jsem sama se sebou, rovnám se.

Na setkání jsme zabrouzdali i do lýtek, která mechanicky rozvolňuji při každé masáži. Paní doktorka nás zpravovala o objevu, který lékařská věda v posledních letech učinila.

Lýtka nás často bolí a hledáme příčinu v dlouhém stání, nebo naopak sezení. Kdy jsou unavené z nečinnosti, nebo máme tvrdý došlap a používáme boty bez odpružení (toto bývá problém barefoot obuvi. Ta je zdravá pro svůj prostor na prsty, ale nevhodná do města s betonem a asfaltem. Volte ji raději na výlet do lesa a přírody). A co je naprosto unikátní, je souvislost žil- které když v lýtku popohánějí krev vzhůru, používají k tomu drobné chlopně – jako kapsičky. Tyto chlopně zadržují krev, aby nespadla dolů. Částečně jí i pomáhají vhánět vzhůru. Při horší kvalitě stěny cév, dochází k vytahování míst za chlopněmi a vznikají křečové žily. To víme… A v případě, kdy se lýtko stává tuhé bez příčiny cvičení a křečových žil, je to varování srdce, které upozorňuje na svůj nesoulad a možné pozdější komplikace, které jsou až po hmatatelném zatuhnutí a zmohutnění lýtek zjistitelné lékařskými přístroji.

O těle by se dalo vyprávět ještě hodně, ale prostor jsme dali i Ince Buchertové, která vyprávěla o lidech, přírodě a způsobu života na Srí – Lance. Tam jsou její obyvatelé velmi spjatí s přírodou. Žijí bez našeho luxusu, vymožeností a podle vyprávění určitě netrpí tím, že mají málo technických výdobytků. Dokonce tam vlivem silné vlhkosti vzduchu velmi rychle „odchází“ notebooky. Jak poetické. Na místo klidu, přece práce nepatří…

Základem jejich filozofie je důraz na čistotu stravy. Jedí hodně sezónní zeleniny, rýži na sto způsobů a ryby. Pečují o uklidnění nervového systému skrze meditace, masáže a návraty k přírodě, k sobě samému i vzájemné pomoci. Hlavně v té přírodě dokážeme každý pro sebe najít klid, který se pak promítá do samotného nitra, orgánů a našeho působení na okolí.

Zajímavou perličkou byla příhoda o jogurtu z buvolího mléka a jeho skladování bez ledniček. Na Srí – Lance si koupíte velikou hliněnou misku jogurtu, ledničky tam nemají, takže první den je řídký, pak hustší a třetí den je tuhý. Ani třetí den bez chladu se nezkazí a po jeho dojedení hliněnou misku jednoduše hodíte do lesa. Ona se rozpadne a pro další jogurt se uplácá z nové hlíny další nádoba. Žádná speciální recyklace není třeba, žijí z toho, co mají. Potraviny, které od oběda nebo večeře zbydou, odnesou do lesa zvířátkům a takto spolu žijí ve vzájemném souladu. Hlavní myšlenkou obyvatel na Srí-Lance je dej a bude ti dáno. 

Pobyty v těchto koutech přírody můžete mít od Inky organizované, se zajištěním programu, jídelníčkem, cvičením, podporou…Více na tomto odkaze.

Kdo z vás, by měl o nějaké budoucí setkání srdcí zájem, drobný záznam z celé akce naleznete na stránkách naší hostitelky Heleny Dostálové a dozvíte se tam i informace k dalším akcím, která ale mají často svojí kapacitu do 20 lidí brzy plnou.

Atmosféra byla velice příjemné a dlouho nám trvalo se rozloučit. Když se potkáte s lidmi, kteří si vzájemně mají co říci, máte k tomu rozumný nadhled člověka, který vám ledacos osvětlí a přidá ještě svůj pohled. Vzniká z toho prožitek na opravdu dlouho. Zkušenosti a další vazby, které se nezapomenutelně vryjí do vašich srdcí.

Děkuji, že jsem mohla být součástí!