V posledních letech je velmi moderní stravovat se s přihlédnutím k určitým dietám. V tomto článku se podíváme na to, co si pod pojmem dieta představit a jaká je pro mě samotnou ta nejsrozumitelnější z nich.

Pro ideální zpracování potravy a kombinování jednotlivých surovin mi dává smysl dělená strava. Tuto dietu se nemusí nutně pohlížet jako na dietu. Ale více splňuje původní smysl slova, které pochází z řeckého slova diaita- což je strava. Tedy speciální strava k určitému stavu. A používá se to například při snížení tělesné váhy, nebo na odlehčení při určitému zdravotnímu neduhu. Nicméně propagátoři této stravy tvrdí, že je vhodná pro každého. Údajně totiž méně zatěžuje organismus a celkově přispívá k dobrému trávení a vstřebávání všech živin, tady je vhodná i v případě, kdy máte v úmyslu svou váhu naopak navyšovat.

Ještě nutno podotknout, že nikdo vědecky neprokázal funkčnost této diety, ani její blahodárný vliv na organismus. Na druhou stranu je dobré vědět, že toto tento způsob stravování vymyslel lékař vystudovaný chirurg William Howard Hay.

On sám měl několik zdravotních komplikací včetně nadváhy, a proto se rozhodl zásadním způsobem si měnit své stravování a začal experimentovat se způsobem stravování, až sestavil ucelený systém dělené stravy, který se v průběhu let různě poupravil. Každý propagátor této stravy má své specifické názory i když vychází z jednoho principu.

V čem spočívá její jedinečnost

Základní princip dělené stravy je v tom, že se odděleně konzumují potraviny, které se rozdílně tráví. Potažmo k jejich trávení je potřeba jiná kyselost prostředí v trávicím traktu. Základní dělení je rozdělené na proteiny, sacharidy a případně škroby. Zelenina je považována za neutrální, proto je tedy možné ji konzumovat libovolně. Fazole čočka a luštěniny obecně jak známo obsahují proteiny, tedy uzené maso s hrachovou kaši je krásný příklad dělené stravy. Když k tomu ale přidáme chléb, už dělenou stravu narušíme.

Sacharidy a škroby je možno konzumovat společně, protože se tráví podobně a to zásaditým způsobem. Proteiny se poté tráví kysele a stejně tak i cukr. Proto podle tohoto způsobu stravování, je veliký nesmysl jíst sacharidy spolu s cukrem, tzn. že si nikdy nedáte buchtu z klasické mouky. Můžete použít například hrachovou mouku, sójovou mouku apod. Rýže poté je některými lidmi považována za velmi specifickou potravinu, kdy nespadá přímo pod sacharidy, ale je spíše neutrální jako např. zelenina, tedy je možné ji kombinovat jak s masem tak se zeleninou i cukrem.

Sama jsem si tuto dietu po několik měsíců vyzkoušela, a musím říci, že subjektivně jsem z toho měla dobrý pocit. Ze začátku, než si tělo a hlava zvykne, má člověk více hlad. Protože tato strava tělo méně zatěžuje a necítíte se být plni.  Dala jsem si například ke snídani 4 vejce se zeleninou, ale bez chleba. Kamarádi se kterými jsem tenkrát snídala, si dali vejce pouze dvě a k tomu chleba s máslem. Byli tak hezky „napapaní“, že si museli odpočinout. Znáte to, kdy po jídle máte ten krásný pocit na usnutí? Tak ten se po dělené stravě naštěstí/ neštěstí nedostavuje.

Když si tělo na tuto stravu zvykne a ví, že dostává dostatečné množství všech stavebních a energeticky výživných látek, cítíte se po takovém jídle lehcí. A hlavně plni energie a nastartování na další činnost. Ono totiž když zkombinujete sacharidy protein i a případně cukry v dostatečné množství, dostaví se tzv. glykemický šok. Ten je mnohým lidem příjemný, neboť organismus je utlumen a soustředí se na trávení. Připadáme si potom jako telátko, které se napáslo a krásně odpočívá na trávě a tráví. Je to příjemný pocit, ale musím říct že mi vůbec nechyběl.

Dělená strava je velmi dobře kombinovatelná s další dietní možností a tou je stravování podle krevních skupin. Opět se jedná o dietu která není lékařský podložená, nicméně i někteří lékaři tuto propagují a považuji za správnou.

Čtyři krevní skupiny

Princip vychází z toho, že krevní skupiny u člověka vznikaly vývojem lidského druhu, tedy postupně. A to tak, jak se přizpůsoboval svým činnostem a svému stravování. Za nejstarší krevní skupinu je tady považována krevní skupina nula, původně Ó Tedy old.

Toto krevní skupinu mají lidé, kteří jsou aktivní. Jsou to lovci, neboť tato krevní skupina pochází z dob když se žilo v jeskyni lovilo se. A byla nezbytně nutná dobrá fyzická kondice a hodně pohybu k přežití.

Objektivně se ví, že lidé s touto krevní skupinou mají vyšší kyselost ve svalech a skutečně jsou lépe fyzicky zdatní, neboť zakyselení svalů po fyzickém výkonu jim nedělá větší obtíž, naopak je jim to možná i příjemné. Pro tyto lidi je proto vhodná strava proteinová hodně energeticky výživná. Naopak za nevhodné je považováno jsou považované luštěniny, neboť tyto údajně kyselost ve svalech snižují.

Další krevní skupinou je skupina A tedy Agronomist, tato se vyvinula v době, kdy se člověk usadil. Začal zvířata chovat a rostliny pěstovat. Díky tomu měl více rostlinné stravy, začal používat pšenici na chleba apod. Díky tomuto se považuje u této krevní skupiny za vhodnější rostlinná strava více sacharidů moučné výrobky.

Další krevní skupinou je B tedy balanc– Vyvážený, tato krevní skupina je považována za téměř nejmladší krevní skupinu, kdy tito lidé by měli být schopni trávit veškerou stravu vyváženě a rovnoměrně, bez ohledu na podíl sacharidů a proteinu ve stravě.

Vůbec nejmladší krevní skupinou je AB, u které už větší rozlišení není, tato je považována za nejlepší vyváženější krevní skupinu, která je schopná trávit jak protein i tak sacharidy spíše s ohledem na sacharidy.

Z hlediska nejčastějšího výskytu krevních skupin má nejvyšší zastoupení skupina A, které je přibližně 42%, dále pak 0 má 39 % populace a B skupinu zastupuje 15 %. Kombinace skupiny A a B je přibližně 4%. 

Ať už jste zastánci kterékoliv diety, je zapotřebí, abyste se při držení jejich pokynů cítili lehce, plni sil a elánu do života. Každý dokáže poradit, ale pokud vy sami budete cítít, že vám na radě toho druhého něco nevyhovuje, on za vás domácí povinnosti dělat nebude. Takže vždy s respektem ke svému tělu a ke svým blízkým.

Zelená dieta

Každopádně není vůbec nic špatného na tom, obohacovat svoji stravu o zdravou zeleninu, která co možná nejvíce pochází z přírodních zdrojů zahrádek a polí. Komerčně pěstované zeleniny na hydroponiích nemají tak výraznou výživovou hodnotu, jako stará dobrá mrkev „s hlínou“.

V duchu zdravého střevního mikrobiomu je tzv. zelená strava, obohacená kyselinou listovou a chlorofylem, který je podle vědeckých výzkumů základní stavební jednotkou pro tvorbu hemoglobinu. Což je stavební hmota pro výrobu červených krvinek – nositel kyslíku po těle. Podpora prokrvování, stojí za důkladnější inervací a zdravého vývoje svaloviny, kostí a těla kompletně.

Proto jsou tak moderní jarní sběry pampeliškového listí, listy kopřivy do špenátů, velikonočních nádivek, nebo konzumace bršlice kozí nohy, jitrocele, nebo různé zelené potravy do smoothie.

Tyto potraviny pomáhají čistit krev, jsou zásadotvorné – což je velmi ojedinělé (většina stravy – maso, mléko a mléčné produkty, cukry a citrusy jsou kyselinotvorné) a jsou plné antioxidantů, což pomáhá před oxidačním stresem způsobující rychlé stárnutí buněk a náchylnost k nemocem.

Pestrost, rozmanitost a tekutiny

Vyberte si dietu kterou chcete a může to být třeba bodová dieta – co vidím, to zbodnu, myslete i na přísun tekutin, zeleninu a ovoce pro svůj obsah vlákniny, vitamínů i minerálů. Čistá a pramenitá voda je základ k tomu, aby tělo mohlo fungovat, regenerovat, čistit se a vyvíjet. A pak už vám promine občas nějakou tu „chybu“. Ikdyž co je to to taková chyba.

Dietní chyba se v lékařském prostředí označuje něco, o čem víte že vám neudělá dobře a vytvoří vám například průjem/zácpu. To vám zkrátka ihned řekne- tohle mi nedělej. A když se touto informací řídíme a s respektem našemu tělu dodáme potraviny podle jeho libosti, odvděčí se nám spokojeným fungováním.