Toto je docela častá otázka a není snadné si na ni odpovědět, protože je potřeba zohlednit několik skutečností a teprve z nich vycházet. To, jestli je nutné řešit jednu, nebo druhou, se ale dá poměrně spolehlivě zjistit několika testy.

V každém případě se mi konečně osvětlilo, proč Dornova metoda řeší jako chybnou pouze tu dlouhou nohu a Shia-tsu zase jen tu krátkou jako problémovou. Je načase tyto metody spojit v jeden celek. Tedy dívat se na jednoho člověka, který řeší například bolesti kotníku, kolene, kyčle, nebo co hůř – už třeba výhřez meziobratlové ploténky a skoliózu. Ano, tohle všechno je pak následek. Ne vždy, ale dost často se to provázaně řeší v praxi.

Jak tedy zjistit, že je noha delší

Jako „majitel“ těla to poznáte nejlépe v případě, že cítíte zvláštní tah a napětí v kyčli – tím se ozývá ta dlouhá noha. Dává o sobě vědět kyčelní kloub, kdy hlavice není pěkně usazená v jamce pánve. Je to jako špatně usazené dveře, které zkrátka nezavřete dokonale do rámu. Pořád je vidět, že tam něco nesedí… U kyčle toto nehezké usazení ucítíte při cviku, kdy si koleno přitlačíte k hrudníku a v oblasti třísla to jaksi tlačí. Je to podobný pocit, jako když máte v kapse klíče a chcete udělat hluboký dřep. Nejde to, dokud kapsu nevyprázdníte.

Jako masér nebo „ten druhý“ to zjistíte tak, že vám daná osoba leží na zádech. Nohy má natažené a vzdálenost obou pat směrem k vám není stejná. Když pak nohy zvednete do výšky zhruba 70 cm nad podložku, rozdílná vzdálenost pat se ještě zvýrazní.

Délka se může lišit i v okamžiku, kdy si člověk sedne s nataženýma dolními končetinami. A to si pak připadáte úplně v pasti. Takže někdy je dobré zkrátka vyzkoušet vše níže uvedené a sledovat reakce těla.

Pokud je chyba v dlouhé noze – Dornova metoda

Tato metoda Dietera Dorna spočívá v řešení nerovnoměrného usazení v kloubech. Je tedy zapotřebí končetinu usadit – a je to! Otázkou zůstává, jestli je problém v kyčli. To je nejčastější případ, ale není jediný. Na usazení v kyčli postačí takzvaná ručníková metoda, kdy pomocí smotaného ručníku nebo šály usazujete delší nohu do kyčle. Nejlépe je to vysvětlené ve videu.

K tomuto ručníku se pak hodí přidat cvik holubí král. Tím docílíte zpevnění svalů, které nedovolily hlavici vycestovat z kyčle. Při jejím usazení do jamky a zpevnění svalů máte na dlouho vystaráno. Je ale potřeba cviky opakovat – nejlépe usazením každý večer před spaním a holubím králem přes den. A těšit se z nového těla.

Pro jistotu můžete totéž udělat i na kratší noze – nic tím nezkazíte a je docela možné, že jsou hůř usazené obě, jen jedna zkrátka víc. Tímto postupem tedy nic nepokazíte, a to je důležité vědět. Při usazených kyčlích dochází k rovnoměrnému roztírání synoviální tekutiny, která pomáhá regeneraci kloubního pouzdra. Pokud se ale usazení nekoná, místo roztírání užitečné tekutiny se v kloubu hromadí odpad, který se tam postupem času začne kazit a „nažírá“ hlavici kloubu i misku – tedy pánev, ve které je kloub usazen. Kromě toho, co se děje uvnitř kloubu, bolí i svaly okolo. Jde o svaly z boční strany kyčle, u trochanteru.

A proč svaly bolí?

Protože kvůli nesprávnému usazení hlavice v kloubu jsou v neustálém tahu, a to se projevuje na pohmat a hlavně ráno v posteli. Nejenže na daném boku nemůžete ležet, ale tato bolest vás nutí vstát a chodit. Během dne to pak jaksi rozchodíte, ale další den to přijde znovu.

Řešení kratší nohy

Pokud se nic z výše zmíněného nedostavuje, pravděpodobně budete mít citlivou oblast břicha kolem pupíku, přibližně dva palce na té straně, kde je kratší noha. Asi budou citlivé obě strany, ale ta kratší bude víc. V tomto případě se jedná o zkrácený bedrokyčlostehenní sval – latinsky iliopsoas.

Tento sval je unikátní, jako jediný spojuje trup s končetinami. Mimo jiné se mu říká sval duše, takže pokud ho nemáte zkrácený tím, že často sedíte nebo zvedáte těžká břemena, můžete ho mít zkrácený vlivem emocí – nějakou nepříjemnou situací, kterou jste nezpracovali, utrpěla vaše duše a on s ní.

Ale zpět k tomu fyzickému. Sval je potřeba cviky protáhnout a rozdýchat, aby vám jaksi břicho netahalo nohu dovnitř. Má totiž ještě jednu důležitou roli. Je zapotřebí mít ho uvolněný proto, že při jeho zkrácení bolí záda někde v bedrech, a protože spojuje obratle Th12 (poslední hrudní) až na konec bederních obratlů, kdy tyto obratle se k sobě sbližují, až se navzájem uzamknou. V této oblasti pak chybí rotace i prostor pro průchod nervů a celkově je toto místo „mrtvé“. Co to dělá dál, je popsáno ve článku přímo o tomto svalu.

Rozhodně to není nic, co by si člověk přál, když existuje jednoduchá cesta ven. Stačí o ní vědět a protahovat se. Pokud totiž tělo vnímá, že základna není rovná (noha je kratší) a hlava přitom chce být rovná, někde se to musí zlomit – a nejčastěji se to láme právě zde. Tak vzniká výhřez meziobratlové ploténky.

Když to není ani jedno

Občas se stane, že rozdílná délka dolních končetin neodpovídá ani jednomu ze zmíněných případů, a příčinu pak hledáme v koleni – v usazení kloubů do sebe, což řeší již zmíněná Dornova metoda – nebo může jít o nerovnost v kotníku. V praxi se mi stalo, že jsem měla klienty, kteří na kotník doskočili a jednotlivé kůstky v kotníku se k sobě přiblížily. Cítili letitý tlak v kotníku a při jeho povytažení došlo k úlevě a ke zjištění, že v lehu na zádech souhlasí délka pat i vnitřních kotníků. Do té doby to byly dvě odlišné veličiny (Kotníky se potkávaly, ale paty ne. Nebo naopak.), a logicky tedy nebyla jiná možnost, kde nesrovnalost hledat.

Zcela jinak je potřeba nahlížet na tělo, které v době růstu utrpělo závažnější zranění dolní končetiny. Hlavní pozornost těla se soustředila na uzdravení zlomeniny, natržených vazů, vážného výronu… a noha jaksi nestíhala růst. Pokud šlo o mladistvé tělo ve vývinu, je to trvalý stav a téměř stoprocentně to udělá odchylku 0,5 cm i více. Úrazy se dají ovlivnit pouze v daný okamžik tím, že zvýšíte přísun důležitých stavebních látek – a o tom píši v tomto článku.

Z toho pak vznikají skoliózy, protože mladé tělo si v bedrech ještě poradí, ale páteř už vnímá, že to není v pořádku, a řeší to po svém. Tady má situace jediné řešení: kontaktovat specializované podologické zařízení, kde vám změří rozdíl délky dolních končetin v centimetrech, nebo i to, kolik procent váhy přenášíte na kterou končetinu. Každopádně vy si pak díky tomuto zjištění necháte upravit obuv. Nepreferuji stélky a podpatěnky, ty ovlivňují pohodlí chodidla v botě. Je užitečnější nechat si upravit každou botu, která pak na noze sedí naprosto shodně.

Za své tělo, svoji letitou praxi a stovky klientů mohu s klidným svědomím říct, že odhalení této nesrovnalosti v co nejnižším věku je velký krok k úlevě ve vlastním těle, a dokonce i ke zvýšení sebevědomí. Pokud vám totiž něco nejde – třeba oblíbený sport, procházky nebo cvičení – a cítíte se kvůli tomu nemožně, je zbytečné se trápit, když řešení existuje. Navíc je poměrně snadné, funkční a pro tělo přirozené.

Hlava si na nápravu zvykne docela rychle a celé tělo pak začne produkovat pocity klidu a spokojenosti. Tělo nám totiž často říká, že něco není v pohodě. Jen my potřebujeme to „něco“ najít.