Demotivovaná masérka, která neuměla nic jiného, než perfektně aplikovat vše naučené z rekvalifikačního kurzu.

Hledala jsem jiné zaměstnání, zkoušela, co se dalo, ale osobní spokojenost ani uspokojivé finance nepřicházely. Čas od času přišel nějaký známý, abych mu vyřešila bolístku a někdy to dopadlo dobře, jindy už tak moc ne. Bylo to jen: "díky za ochotu, ale pořad to tam je..."Na jeho těle jsem nacházela něco, co na zdravých tělech kolegů z kurzu nebylo.

A tak jsem hledala další a další kurzy. Utrácela za ně čas i peníze a snažila se pro blízké najít východisko a zjistit, jak se to teda dělá, aby ta bolest utekla. To se dařilo metodou pokus – omyl. Mnohdy se stávalo, že to, co jsem momentálně řešila bylo složitější, než modelové potíže zmiňované na kurzech.

Každého složitějšího klienta jsem konzultovala s lektorem a připadala si jako úplné trdlo, které nic neví. Tak jsem dál četla, hledala, trávila hodiny a hodiny na společných setkáních s kolegy, lektory a některá útočiště se ukázaly jako odbočka od mé původní myšlenky…

Od roku 2016 se stal zlom a náhodou mi přicházeli lidé z vesnice. Dozvěděli se, že masíruji a já tím byla příjemně nucena hledat si provozovnu. Objednávky se hromadily. Lidé si o mě říkali a mě se začalo vše nastudované spojovat. Dávala jsem to do praxe na různá těla a víc a víc mě to směrovalo tam, kde jsem dnes. A díky této zkušenosti směruji zase já :-).